Petra výletník - část druhá | trhy, památky, nákupy a opět ztracená v Praze

Uplynuly pouhé dva dny no, i když o prázdninách není žádný den „pouhý“ a já se opět hlásím s dalším článkem. Juchů. To jsem teda zvědavá, jak dlouho mi ta nadprůměrná normální aktivita vydrží. Tipuji do konce dalšího týdne, protože pak zase odjíždím pryč. Juchů po druhé.  Ale o tom zase někdy jindy, teď jdeme jůchovat nad krásou Prahy.

Kalendář hlásí úterý, 28.7. 2015. Hodiny odbily devátou hodinu a Petra vyráží na trhy. Nadšená nastupuji do tramvaje a mířím směr Kubánské náměstí, když v tom si uvědomím, že vlastně mířím na druhou stranu. Vylezu tedy z tramvaje a jdu na správnou zastávku. Tramvaj mi sice ujede před nosem, ale já jsem stejně šťastná, protože jsem se konečně dostala na ono náměstí. Procházím se mezi stánky a prohlížím si tu obrovskou nabídku ovoce, zeleniny, květin, koláčů, dortíků, dokonce i ryb! Při pohledu na to všechno a hlavně na ty koláče štěstí vystřídá hněv. Nadávám sama sobě, proč jsem nejela na lačno. Ovšem jakmile si vzpomenu na buchtu v mé kabelce, svět je zase hezčí. A bez snídaně pojedu na trhy ve čtvrtek, tak! Což jsem samozeřjmě splnila :D

Z trhů se mi domů nechtělo, a tak jsem tramvají zamířila na náměstí Míru. Tam jsem pobyla – nebo pobila? Nikoho jsem nebila tak snad tvrdé y :D zhruba tři minuty, vyfotila jsem krásnou fotku na instagram, označila skvělým hashtagem #PevPr a vydala se dál na cestu. A to by nebyla Petra výletník, kdyby nezabloudila až na Václavák! A tak jsem se procházela po Václaváku a chvíli litovala, že nepiji kafe, protože ty kelímky se jmény jsou fakt cool. Potom jsem za to byla ráda, protože za tu cenu můžu mít dva dortíky. A tak jsem dostala chuť na dortík. Jenže potom jsem si uvědomila, že nemám ani takovou chuť jako hlad a po návštěvě M&S samozřejmě oddělení jídla, jsem zamířila metrem domů. 

Odpoledne jsem Václavák navštívila znovu, tentokrát s tetou. Chodily jsme po obchodech, vyzkoušela si X věcí a stejně jsem přijela s prázdnou. Jakmile nejde o jídlo, asi nemám zájem :D Ne kecám, nic mi z oblečení nesedělo. Po vyčerpávajícím kardiu nám vyhládlo, a tak jsme navštívily Paula. Teta si dala ovocný dort a kávu a já quiche s lososem, sýrem a špenátem. Byl moc dobrý, doporučuji! 

Tím ale můj tuesday trip nekončí. V 18:00 jsem  jela tramvají  tentokrát už správnou :D na Flóru do kina na Papírové města. Já od něj nic neočekávala, takže mě nezklamal. Pěkný film, u kterého se zasmějete. Jak to nazvala babička – dobrá oddechovka. 

A já doufám, že tento článek byl taky dobrá oddechovka, protože je právě u konce. A ne, žádný juchů po třetí nebude! :D Myslela jsem, že ve dvou článcích ten týden shrnu a ono jaksi ne. Takže moje otázky zní: Baví Vás tyto články? Chcete i pokračování z dalších dní? Co říkáte na film Papírové města a poslední otázka měli jste něco od Paula? Pokud ano co a chutnalo Vám to? :)