21. srpna 2015

Petra výletník - část třetí | nákupy, a opět a zase ztracená v Praze





Skoro to vypadá jako bych z blogu o jídle udělala blog o cestování. I když zase nebudeme  přehánět, to bych toho musela navštívit více než jen Prahu, Hradec Králové, Třeboň, Český Krumlov, jojo, už se dál nechlub, Petro. Takže další část deníčku z Prahy je tu! A trochu pozdě, protože v Třeboni nebyl internet.


Středa byla ve znamení nakupování. Ráno jsem vyrazila do Tesca koupit tátovi dárek k narozeninám. Dostal vybavení do kuchyně, aneb #praktickýmuž. A odpoledne jsem s tetou navštívila OC černý most, kde jsem si koupila plno vybavení do své skříně. Juchů. Triko, tílko, batoh, spodní prádlo, sukně, jídlo zase to jídlo, to vše jsem koupila. Takže jsem své peněžence udělala jistě velkou radost, protože hned byla o něco hubenější!
Svačina – Kukuřičná polévka u Uga s pečivem. Byla výborná, ale pokud máte střevní problémy, není to ten nejlepší nápad ji sníst. To jste potřebovali vědět.
A máme tu další den – čtvrtek. Ráno jsem opět vyrazila na trhy, což byla opět velká legrace :D Šikulka Petra si spletla náměstí Jiřího z Poděbrad s náměstím Palackým ach ty jména na P a nestačila se divit, kam tou tramvají dojela. A tak jsem zapojila všechny mé znalosti o pražských tramvají, metru a zastávkách a pokusila se najít cestu zpět. A povedlo se! 


O půl hodiny později jsem si již procházela trhy na náměstí. Opět navštívila kavárnu Moments, kde jsem si dala výborný sendvič s tempehem a usadila se na lavičce před kostelem, kde jsem dočítala poslední strany knihy Hledání Aljašky od Johna Greena. Potom jsem se tramvají vydala na náměstí Bratří Synků samozřejmě tou nejsložitější a nejdelší cestou, kde jsem navštívila obchod Ujetá číča a méně složitou, ale stále složitou cestou jela zpět domů. Odpoledne jsme s babičkou jely na náměstí Republiky a kolem 15:00 pro mě čtvrtek skončil. Mé bolesti břicha a střevní problémy vyústily až k teplotě 37,8°C, a tak jsem zbytek dne už nic nedělala. Jen ležela a léčila se a brečela, jak mi bylo zle. 
V pátek mi teplota klesla na klasických 36,5°C, ale i tak jsem jen odpočívala. Odpoledne jsem se šla na hodinku projít a číst si, ale jinak celej den v peřinách a s jídlem! #dream :D 

A co vy? Máte lepší orientační smysl, a nebo jsme v tom spolu? :D 

15 komentářů:

  1. Ja sa občas dokážem stratiť aj v mojom meste, ktoré nieje nejako zvlášť vleké takže vôbec si nepríd nejaká divná. S metrom by som to doplietla ešte skôr než by som donho stihla nasadnuť :D
    Inak dufam, že ot je s tým bruchom už lepšie:)
    (začala som ťa sledovať na instagrame-izka_k)

    OdpovědětVymazat
  2. Obdivuju tě, já kdybych se v Praze ztratila, už by mě nikdo nikdy nenašel. :D Orientační smysl level babička s alzheimerem. Ten sendvič vypadá zajímavě, ale ta polévka opravdu... divně? Já nevím, já jsem tvor, co odmalička nesnáší jakékoliv polévky, takže pro mě naprosto něco odpudivého. :D Díky bohu, že mě za celé prázdniny nepotkala žádná nemoc, ať už ti je jenom dobře. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Můj orientační smysl právě v Praze se pozná od úterý do pátku... Věřím si, že zvítězím! :D

    http://myway-tofitness.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  4. To je škoda, že tvé výlety skončily nemocí :( ale jinak to vypadá, že se pomalu učíš jak cestovat po Praze :D muselo to být super :) miluju trhy na Jiřího z Poděbrad

    OdpovědětVymazat
  5. Já to mám tak že vzdycky kdyz jsme na lyzích v Rakousku/Italii a jsou tam slozity sjezdovky nebo na nejakem vylete nevime kam jit tak mam vzdycky dobry orientacni smysl ,ale kdyz mi nekdo rekne at ukazu jakym smerem je treba nejaky mesto tak jsem uplne mimo :D !
    Tyto clanky jsou moc hezky ,já se do Prahy chystam v sobotu na F.O.O.D piknik, nebudes tam taky :) ?

    OdpovědětVymazat
  6. Môj orientačný zmysel je na bode 0 (keď nie ešte nižišie) :D úprimne sa uz dosť dlho obávam že koľkokrát ma budú musieť hľadať (alebo vyhlásiť celoštátne pátranie :D ) nasledujúci polrok keďže odchádzam do Čiech kde nič nepoznám a ten polrok tam pobudnem :D to bude ešte sranda :D a mrzia ma tie črevné problémy čo už dlhšie mávaš, myslela som že sa to už trochu zlepšilo ...snáď ti to čo najskôr prestane otravovať život :)

    http://renkaartandlife.blogspot.sk

    OdpovědětVymazat
  7. Omlouvám se,že jsem hnidopich ,ale vidím to u Tebe už podruhé- je to náměstí Jiřího z PoděbraD ne z PoděbraT:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za upozornění! Úplně se stydím, co jsem to napsala..:D

      Vymazat
  8. Pozerám, že rada blúdiš :-D Ja som teda bola v Prahe iba raz, pred 2 rokmi zo školy, ale mám z nej pomerne krásne spomienky a teším sa, kedy sa tam zasa vrátim. :-) Pamätám si ako som sama o 10 večer (bola už tma) hľadala cestu na našu ubytovňu. Chvíľkami som bola riadne zmätená, každá ulička vyzerala rovnako a koniec koncov, bola som v centre Prahy a ani nevedela názov ubytovne. :-) Ale nakoniec som to našla tak či onak, no bola to riadna výzva. :-)
    Inak čo sa týka pôstu, ten pre mňa už dávno neslúži len ako očista tela, pre mňa sa stal nástrojom a súčasťou života, ale k tomu človek musí proste dospieť. ;)

    OdpovědětVymazat
  9. Já byla v Praze 2x s kamarádkou a to bloudění znám:D
    Verranda

    OdpovědětVymazat
  10. v ugu miluju ty saláty! :D ale polívku sem ještě neměla, budu muset někdy napravit o.O
    a ty střevní problémy ještě v tom pařáku museli bejt fakt libát :DDD

    OdpovědětVymazat
  11. Orientační smysl mám asi podobně výborný jako ty:D Taky se ztratím i v rodném městě. A uvítám další články o cestování:-)

    fitnesslamka.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  12. Tyjo, polévku u Uga jsem ještě neměla a to kolem toho chodím dost často :D

    OdpovědětVymazat
  13. u Uga jsem ještě nikdy nic neměla, musím to napravit! :D
    Hlavně že sis Prahu užila :)

    OdpovědětVymazat
  14. Já jsem schopná bloudit v Brně třeba celý den, co teprve Praha, tam se orientuju jen pomocí metra :D

    OdpovědětVymazat