Dnes to bude další rychlo článek. A to konkrétně rychlo deníček. Škola se nám konečně trochu zklidnila, většina známek je uzavřených. Blbý akorát je to, že začínáme psát písemky do druhého pololetí. Ovšem má to i své výhody, a to například, že v druhém pololetí stále budu na škole studovat, juchů!
No a další věc se týká mé postavy. Vím, že jsem říkala, že takové články psát nebudu. Ovšem, když jsem v neděli četla komentáře od dvou dívek, které ppp taky trpí, nedá mi to. Ať se ti mí spolužáci klidně smějou, stejně si mě někteří na chodbě prohlíží jak zjevení nové doby. Navíc jsem dnes prozradila kamarádkám, že mám blog (neřekla jsem adresu, ale stejně).
No a proč tento deníček vůbec píšu? V posledních pár dnech jsem jedla poměrně dost velké množství jídla, a proto jsem se rozhodla se zvážit. Ráno jsem si stoupla na váhu to jste nečekali, že? s domněním, že na mě vyskočí číslo 46 a já se budu muset psychicky připravovat, jak si váhu udržím. No a víte co se stalo? Vyskočilo na mě 44,8. A víte co to znamená? že jsem zhubla. Ano opravdu. Při mém přijmu jsem zhubla. A proč to tady píši?
- Abych dodala odvahu lidem, kteří se rozhodli vyléčit z ppp
- Abych jim dokázala, že za snězenou tabulku čokolády se 3 kg nepřiberou
- Abych jim dokázala, že když začnete jednou pořádně jíst, váha nepůjde nahoru a vy za týden nepřiberete 10 kg
- Abych jim dokázala, že s mým přijmem jsem za 3 a půl měsíce přibrala zhruba 3 kg.
Fotka z pondělí.
A co to znamená pro mě? Zvyšování!!
Z 73-76 g příloh si budu vařit 80g, na svačinu si dám nějaké ovoce. Častěji budu péct buchty, jíst babiččinu úžasnou marmeládu, vyjídat zásoby oříšků, netrpělivě čekat na americký týden (lídle, pospěš si, už mám jen tak 50 g!!!!) a... pak se uvidí.
Shrnutí: Překonejte svůj strach z tloušťky a začněte pořádně jíst. Jenom za těch pár kg se cítím o tolik štastnější, sebevědomější a silnější! Už nejsem tak nepříjemná, neustále se nezavírám v pokoji, nestydím se před lidmi jíst (dokonce hrdě ve škole jím oběd z krabičky, zatímco dalších 20 lidí ve třídě na mě čumí, co to proboha dělám)...je to úžasné, co trocha jídla navíc dokáže.
"Překonat anu není snadné, ale žít s ní je těžší." - výrok roku, Peťo! :D
Shrnutí: Překonejte svůj strach z tloušťky a začněte pořádně jíst. Jenom za těch pár kg se cítím o tolik štastnější, sebevědomější a silnější! Už nejsem tak nepříjemná, neustále se nezavírám v pokoji, nestydím se před lidmi jíst (dokonce hrdě ve škole jím oběd z krabičky, zatímco dalších 20 lidí ve třídě na mě čumí, co to proboha dělám)...je to úžasné, co trocha jídla navíc dokáže.
"Překonat anu není snadné, ale žít s ní je těžší." - výrok roku, Peťo! :D
Pěkně, moc ti držím palce! :)
OdpovědětVymazathttp://myway-tofitness.blogspot.cz/
Je susuper, jak si jídlo užíváš :) jen tak dál :))
OdpovědětVymazatJojo, tohle znám, taky jsem s váhou začínající na čtyřku mohla sežrat cokoli a stejně se to neprojevilo... teď už je to horší xD ale ty vážíš fakt dost málo, takže je super že s tím něco děláš ;-) můžu se zeptat kolik měříš, pokud to tu někde nemáš? ;-) a ze spolužáků si nic nedělej, případně si blog změň a svým blogerkám dej vědět ;-) a doufám že i mně ;-)
OdpovědětVymazatDěkuju :) 160 cm, jsem malinká :)
VymazatJá normálním (možná na někoho trochu objemnějším) jídelníčkem také přibrala jen 3 kila a pak to buď víc jak půl roku bylo stejné, nebo to šlo zase dolů. Věděla jsem, že bych měla přidat, jenže mě znervózňovaly řeči všech kolem mě, že si někdo dal kostičku čokolády a tak už nebude jíst a připadalo mi, že 2000kcal je až až. Jenže pak šlo do tuhého, hrozily prášky na vyvolání menstruace, tak jsem se do toho opřela, dávala jsem 3500+kcal denně a už se váha zase hnula nahoru. Proto pokud člověk má přibrat, není čeho se bát, sklenice burákového másla padaly denně jako na běžícím pásu. I když teda pak se tomu těžko odvykává :/ ....
OdpovědětVymazatA opravdu nechápu, jak si někdo může myslet, že když začne jíst trochu víc, aby tělo mělo z čeho fungovat, najednou přibere 5kg přes noc.
Tak přeju hodně síly a chuti do jídla, fandím ti! :)
Tak je skvělé Peťo, že jsi si uvědomila zásadní věc a snažíš se to klást na zřetel i ostatním holčinám, to je super a moc ti držím palce, ať tě už nikdy neopustí tahle motivace a hlavně tě to nikdy nikdy nevtáhne zpět, nicméně myslím, že přidat můžeš klidně mnohem více, měla jsem to podobně, s více jídlem méně váhy, což ale nebylo moc ok...takže dneska si maximálně užívám porce se 120g i více a že bych tloustla - "bohužel"ne:D Takže - rozhodně se neboj do těch jídel a porcí opřít víc, ať ta váha zakluše nahoru, to číslo je opravdu hrozivé,ale snažíš se a to je hlavní, máš mou/naší podporu! Drž se a jen tak dál;))
OdpovědětVymazatBojuj, bojuj, ty tu PPP potravy porazíš. Já se cítím po přidání na jídle skvěle, ještě to bude tedy chtít navýšit víc, ale přidání 1/3 z bývalého příjmu ještě navrch se podepsalo i na chuti do života. :)
OdpovědětVymazatTaky jsem nedávno stoupla na váhu a zhrozila jsem se. :/ Po 2 týdnech psaní písemek to šlo zase dolů. Tak hodně štěstí! :) Jdeme nahánět kilča. :D
OdpovědětVymazatZnám tvé pocity, měla jsem to úplně stejně:) Jsi šikovná a hlavně rozhodnutá, což je dobře!:) Já mám ted pořád strach, že přiberu, když už nepřibírám, přitom vážím v nějakém rozmezí pořád stejně xD
OdpovědětVymazatTak nějak no :D Hlavně syrové ,aby vydrželi. :D mě brokolice ani moc nechutná ,ale snažím se jí jíst a nějak si zvyknout na tu chuť ,aby mi zachutnala. :D Takhle jsem si zvykla na čočku a čerstvý hrášek. :)
OdpovědětVymazatHezky si to napsala a hlavně ti držím palce. :) Já nevím ,ale mám strach jíst před lidmi nevím jestli to někdy překonám. Jíst doma mi nedělá takový problém ,ale ve třídě je to něco těžšího a většinou tu porci nesním ani celou a jedna čtvrtina padne do koše ,což mě mrzí. Ráda bych to zvládla a doufám ,že jednou taky budu ,tak optimistická jako ty s těmi svačinami. :) Mám stejný arašídový máslo :D A taky pomalu dochází. :/
Ale každý má iný metabolizmus a niekto priberie ak 2 dni je trošku viac a niekto tak je celý čas a nepribwerie nič.
OdpovědětVymazatAle som velmi rada, že si konečne prekonala tú váhu a že si užívaš jedlo pretože to pri tvojjej chorobe je užasné :)
Zvládla si to .) A máš užasnu postavu!
Jsem jedna z těch "holek z neděle", co psaly.. Péťo, moc ti děkuju. Tvoje články jsou opravdu velkým pomocníkem pro nás, kteří s ppp také bojujeme. Dokáže to nakopnout a ujistit zároveň, že jdeme tím správným směrem. Ha, dokonce jsem si podle inspirace tady koupila pekanový flapjack(a překonala jsem obrovský strach z takové dávky sacharidů v tyčince..!...proboha, to mám už navždy v hlavě řešit podobné nesmysly a pravé starosti i radosti nechat v pozadí?) Je fajn, že čím je z toho člověk více venku, tím lépe mu je a větší odhodlání má. Vydržet. Přeju ti, ať jsi brzo zdravá a daří se ti. A moc děkuju za nás čtenáře - taky bojovníky s ppp za člověka, jako jsi ty. Opravdu to pomáhá. Jsi osobnost, že o tom dokážeš promluvit. Jen tak dál! :-)
OdpovědětVymazatStrašně moc ti děkuju za komentář! Udělal mi nesmírnou radost! :) tak doufám, že chutnal:) a jsi moc šikovná! i ted mám takový divný pocit ho sníst celý najednou. přece jen 1500 kj v tyčince. ale je důležité to přemoct, potlačit to a sníst ho :) a ten pocit nekontrolovanosti a to, že jsem udělala něco k vyléčení mě vždycky hrozně těší! Taky to tak máš? :) A tobě samozřejmě přeju totéž! Pokud půjdeš pomalu, krůček po krůčku za měsíc/ dva měsíce budeš s nejhoršího venku a jídlo si budeš jenom užívat :) opravdu to za to stojí!
VymazatMám to přesně tak. Děkuju, je právě těžký postupovat krůček po krůčku a nedělat kroky zpátky, což se mi, přiznám se, příliš nedaří a všechno trvá už nějak moc dlouho. :( Chce to se nevzdát a vytrvat. :-)
VymazatCo je podle mě ale celkem důležitý a ráda bych ti napsala(a možná částečně i sama sobě:D) je fakt, že je potřeba to dotáhnout do konce. Ne se vyhrabat jen z toho nejhoršího a nějak to nechat být. Proto když tady vidím kolikrát komentáře typu, že nejsi už tolik vychrtlá na to, abys potřebovala tak nutně rychle přibrat, jdou na mě mdloby a šíleně se vytočím, ..přestože chápu, že to nemyslí zle, jen si to nejspíš neuvědomují.. Ale sakra, říct někdo něco podobnýho mně třeba měsíc zpátky, tak jsem schopná všeho nechat a jít zase dolů(nejen z toho pak vzniká krok kupředu a dva kroky zpět a člověk je na tom spíš hůř..) Zkrátka, ženské tělo má určité potřeby k tomu, aby správně fungovalo a mezi něž patří i určitá váha. Chceme mít přece děti a být zdravé a je to i boj s časem. Takže ti fandím, ať ti cesta ke zdraví jde co nejlíp a nejrychleji a mysli na to, že je potřeba uzdravit nejen duši, ale i tělo. :-) Nika
Napsala jsi to krásně! :) Upřímně, když čtu tyto komentáře tak je to mi někdy fakt zle.. Lidi člověka skoro obvinují z toho, že si tady hraje na nemocnýho a chudáčka, jak musí přibrat a přitom má normální postavu... Jak se pak máme cítit, co? ;)
VymazatJojo, ještě do léta jsem přibírala;)
OdpovědětVymazatJojo, teď udržuji:) A protože jsem na intru, kde jím většinou hrozně, tak mám furt strach, že přibírám xD
OdpovědětVymazatTaky vážím kolem 44 kg a měřím skoro jako ty. Docela jsem čuměla že po Vánocích to ani nešlo nahoru. A to si myslím, že jí pořádně a neomezuji se.
OdpovědětVymazatJinak ti přeji ať ti vše vyjde jak si přeješ :))
jen se těš na články :) díky za přání,ať mi vyjdou zkoušky
OdpovědětVymazatwww.una-vez-mas-la-anorexia.blog.cz
www.fitzdravyzivot.blogspot.cz
Ono to podle mne nebude jenom tím co a jaké množství jíš, ale je tam i zakotvený ten pohyb a hlavně i stres, tak bych to moc jako zhubnutí jako takové nebrala.
OdpovědětVymazatwww.una-vez-mas-la-anorexia.blog.cz
www.fitzdravyzivot.blogspot.cz
děkuji za pochvalu věcí :)
OdpovědětVymazatwww.una-vez-mas-la-anorexia.blog.cz
www.fitzdravyzivot.blogspot.cz
není zač,ráda píšu u Tebe komentáře a k hezkým věcem dávám like :) promiň, jak jsem uvedena na instagramu zatím psát věřejně, ale pokud to chceš vědět,můžeš mě kontaktovat na e-mail
OdpovědětVymazatjj, psala,hold se to nedá vzít zpátky,ač bych chtěla, jen se musím řídit tím co moje tělo chce ne tím co je zdravé
www.una-vez-mas-la-anorexia.blog.cz
www.fitzdravyzivot.blogspot.cz
Už jsem si zvykla na intr stravu:) cestovní ruch:)
OdpovědětVymazatTeď jsem byla pár dní v nemocnici, protože jsem měla málo železa v krvi. Moc zdravě jsme se tam nestravovala - jasně, mamka mi donesla pár zdravých jídel, které mi doma navařila, ale něco jsme snědla i tam - bílé pečivo, polévky, loupáky. Strejda mi donesl Milku, kterou jsem snědla celou sama. Zkrátka jsem pořád jen jedla a jedla. A že by se něco stalo s váhou ? Vůbec ! Těch pár dní člověka nezabije, takže bych vůbec neměla strach :)
OdpovědětVymazatPS: Ta Milka byla mooc dobrá :D
http://lucyshealthylifestyle.blogspot.cz/
Wow, tak to mě trochu nakoplo v tom, abych si zítra klidně hodila na kaši ještě další oříšky... Je to děs, to přibírání, moc nestačí a tělo už neví, jak to přijímat. Jsem už zničená, když je porce příliš velká, bolí mě břicho. Nemůžu přestat počítat kalorie.. Nekonečný boj tohle!
OdpovědětVymazathttp://worldaroundmissnothing.blogspot.cz/