11. února 2015

Příběh běžce


31.1.2015, den, kdy jsem se rozhodla jít si zaběhat. Já, která je po 400 m rudá jako rajče a něco tak lehkého jako dýchání mi přijde přímo nadlický výkon. Navíc po noci, kdy jsem se z plesu vrátila v jednu hodinu ráno a v osm jsem již čarovala v kuchyni s pánvičkou. No jak to asi mohlo dopadnout...
Venku bylo krásně. Sluníčko svítilo a mě se v hlavě zrodila myšlenka: Půjdu si zaběhat! A tak jsem si nachystala svačinu, abych měla dostatek energie, oblékla se a vyrazila! Kdybych to totiž jen o chvíli odložila, vymyslela bych si milion důvodu proč nejít.

Co jsem podle mého udělala dobře?

- Pohotové rozhodnutí
- Z pohledu mého žaludku dobře zvolená svačina před během (banán s lžíci PB. Vůbec jsem se necítila přeplněná, ale měla jsem spoustu energie)
- Snažila se nemyslet na to, jak komicky musím vypadat
- Poslouchala jsem písničky a snažila si užívat pocit toho, že jsem dokázala něco pro sebe a své tělo udělat
- Dobré načasování (bylo asi 11:15, tudíž skoro každý byl doma)

Prvních 500 m bylo skvělých, nevnímala jsem nic jiného než Ellie a její Love Me Like You Do. Dalších pár metrů bylo o něco horší. Nějak mě nenapadlo nic lepšího, než si jít zaběhat do sněhu. No jak to asi mohlo dopadnout? No, mokře. Na mou obranu, ten sníh byl udupaný! :D Mokro v botech jsem hodila za hlavu a snažila si užívat svých 800 oběhlo-chodících metrů. No ovšem vyskytl se další problém. Dýchání nosem bylo čím dál tím komplikovanější, jelikož jsem měla trochu rýmu a já debil si nevzala kapesník. Po asi 400 metrech na mě čekala další překážka. Spoustu lidí s rodinou, se psem a navíc namrzlá silnice. A to bych nebyla já, kdybych přede všema nehodila hubu. Naštěstí jsem spadla jen na nohu, nic mě nebolelo a já pokračovala dále.
Víte co mě celkem zamrzelo? Když jsem spadla na horách v Rakousku, hned se mi asi tři lidé ptali, zda jsem v pořádku. Myslíte, že když jsem sebou sekla tady někdo se mi zeptal, jestli mi něco není? Nezeptal. 

Co musím příště udělat jinak?

- Vzít si rukavice! čepici! a teplejší ponožky!
- Pochopit, že ač je běhání ve sněhu skvělé, v letních botech to dobrý nápad není
- Když mám rýmu, vzít si kapesník
- Dávat větší pozor na cestu, ať sebou zase neseknu

 A to už začala krize. Měla jsem uběhlých pouhých 1,5 km a začala mi být zima. Přece jen jsem spadla na zmrzlou silnici (a taky do menší hromady sněhu) A začala jsem se rozhodovat. Budu pokračovat v běhu a možná onemocněním (a taky že nemocná jsem, ups :D), anebo kašlu na kilometry a vrátím se celkem v pohodě domů? Ač nerada vybrala jsem si variantu číslo dvě. Nerada ne proto, že bych měla spálit tu dnešní snídani, ale běh mě opravdu bavil! Bylo to.. uklidňující. Do doby posledních pár metrů. To pro mě bylo vyloženě utrpení. Nepřála jsem si NIC jinýho než konečně být v teple!

2,20 km za 19 minut.. Já jsem ale rychlík! :DDD

Ovšem i tak na to vzpomínám jako na super zážitek a až se trochu oteplí, určitě půjdu zas! Ovšem pro příště už budu vědět dvě věci: Tepleji se obléct a dívat se pozorněji na cestu! :D

19 komentářů:

  1. Já občas taky běhám většinou kolem 3- 5 km, a teď jsem se kousla a přihlásila se na maraton, který má 4,2 km, tak snad si neudělám ostudu :D
    Na zlepšení fyzičky jsou skvělé dřepy a pravidelné běhání, to pak budeš mít těch 5 km uběhnutých, ani nevíš jak :D

    OdpovědětVymazat
  2. Obdivuji tvoje odhodlání jít ven v téhle zimě a ještě k tomu běhat :O . Já bych chtěla začít až bude tepleji, ale ještě si to asi rozmyslím :D . Už jsem se párkrát dokopala si jít zaběhat, ale nikdy se ještě nestalo, že by mě to při tom bavilo, jako je to třeba při józe. Ale zase hrozně závidím všem, kteří si běh dokážou užívat, uběhnout 10km jako nic, taky bych tohle chtěla zažít.
    Upřemně-fakt mě rozesmálo, jak jsi napsala, že jsi upadla :D . Ne že bych ti to přála něbo něco takového, ale takovéhle chvilky znám až moc dobře :D . Vždycky, když si člověk říká, že už to horší být nemůže, tak může, vždycky :D . Jsem profík ve ztrapňování se na veřejnosti :D

    OdpovědětVymazat
  3. No mě by teď ven do té zimy běhat nedostal asi nikdo :D Zlaté pohodlné domácí cvičení :D

    OdpovědětVymazat
  4. Ty jo, doufám, že jsi v pořádku a přežila jsi pád i tu zimu :D Jinak tě naprosto chápu. Taky jsem měla pár takových dní, kdy jsem si říkala, že bych si šla zaběhat. Pak jsem se ale podívala na své letní (téměř plátěné) tenisky a zase si to rozmyslela :D

    OdpovědětVymazat
  5. Máš můj obdiv, protože jsem se k běhání stále nedokopala=)
    ggeek.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  6. Máš můj obdiv, protože jsem se k běhání stále nedokopala=)
    ggeek.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Já už se tak hrozně těším na léto, až budu zase moc začít běhat! Doufám tedy, že do té doby už budu uzdravená, abych nemusela čekat na další. :( V zimě by mě tedy běhat někdo nedonutil, bych nejdřív zmrzla a pak onemocněla. :D

    OdpovědětVymazat
  8. Je super, že jsi se k tomu dostala a taky si uvědomila svoje chyby :)) Držím palce, aby se ti příště už nic nestalo ... A ohleduplnosti lidí se ani nedivím :/

    OdpovědětVymazat
  9. paráda :) já začínám běhat od pondělí :) na dánských rovinách to je paráda :)

    OdpovědětVymazat
  10. Já šla jednou běhat v létě, ale nejsem žádný běžecký nadšenec XD A máš můj obdiv, že jsi šla v zimě, jsi dobrá!:)
    Jinak ano, měla jsem přemíru tuků;)

    OdpovědětVymazat
  11. Wow, jsi dobrá, běhat v zimě by mě nikdo nedonutil :D Jako jo, některé slunečné dny k tomu trochu vybízeli, ale já si čekám na jaro, kdy se dá u běhu sledovat probouzející se příroda (a jestli jsi ty s sebou sekla, tak já potom narazím do stromu :D ).
    Ale jinak jsi fakt dobrá, nemoc nenemoc! Hlavně, že jsi se zvedla a jela dál. Lidi jsou divní, já kterýsi den chtěla pomoct paní na ledu a když jsem jí nabídla ruku, nevraživě se po mně podívala a radši šla sama delší cestou.. nepochopitelné!

    worldaroundmissnothing.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  12. Tak to teda respekt ! :D Já byla běhat v zimě jednou a boty všechno mokry hrůza. Radši si počkám na jaro. :D

    OdpovědětVymazat
  13. Já běhala v zimě jen když mě loni pustili z léčebny a já se snažila okamžitě všechno zhubnout. Ted by mě teda nikdo ven běhat nedonutil xD. Jsi fakt dobrá))

    OdpovědětVymazat
  14. Poprvé je to vždycky prostě masakr a týrání :-) jen pokračuj, nepřestávej, bude to jen lepší!!!! :-) Jinak písničku od Ellie taky miluji a poslouchám jí pořád. A že jsi nemocná? To se ti vůbec nedivím :D

    OdpovědětVymazat
  15. Wow, já zásadně v zimě běhat nechodím, protože vím, že bych si namlela hubu :D Ale na jaře a v létě zase budu a strašně se těším! :3

    OdpovědětVymazat
  16. Ja som tuto zimu spadla už nespočetne vela krát ale čo už život ide dalej :D
    Beh je užasný a nedám nanho dopustiť a v zime je to ešte lepšie :) Tiež ma odradzuuju ti ludia preto chodim behať do lesa:) Ale sama nikdy nie, len s ocom...smaa by som sa neodvážila do lesa :OO
    A hlavne sa poriadne vylieč a potom športuj aby sa ti chorobas neskomplikovala :)

    OdpovědětVymazat
  17. K mému článku : Mě šmakoun vůbec slizký nepříjde :D Teď ho jím celkem často, protože jsem ho pár měsíců neměla...A mám potřebu se nějak odměnit :D Nevím, jak by ti chutnal třeba seitan, pokud ti příjde šmakoun slizký :D
    Já v tom WF chemii cítila jen ze začátku, nebo když jsem s tím před použitím neprotřepala. Když si to zamíchám do tvarohu nebo jogurtu, tak to nejde cítit. Ale co by člověk chtěl, je to chemie....Ale podle mě pořád lepší než sirupy, které prodávají v obchodech. No mě právě i ta špenátová chutnala :) Zatím jsem vyzkoušela jen tři příchutě, chystám se na tu fazolovou a sójovou :) Jaké jsi ochutnala ty a jaká je podle tebe nejlepší ? :) No tak já mám nejraději jasmínovou rýži, příprava 10 minut...Tuhle jsem musela vařit snad 30 minut (ne 20-25 min. jak je psáno na obalu...) - vážně jsem myslela, že se na to vykašlu a udělám si něco jiného - už jsem umírala hlady :D
    K tvému článku: Já si na můj první běh pamatuji...Střídala jsem to s chůzí, celkem asi 5 km, píchání v boku. Ale časem se to zlepšilo a v klidu uběhnu i 13 km :) Ale v zimě neběhám, vadí mi ten vzduch...Ale na jaře už zase nasadím běžecké boty a hurá na to :)

    OdpovědětVymazat
  18. Taky jsem teď byla běhat.:) Rozhodla jsem se, že se stavím za babičkou no a samozdřejmě, jak si jednou sedneš, už běhat nepůjdeš :D Zpátky už mě vezla máma:D
    JInka ti držím všechny palce v běhu!:)

    http://letsspeakwithchrisdoke.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  19. :DD Super a vtipný článek, hrozně mi připomíná mě :D Běhat jsem začala asi před pár dny, mám jarní prázdniny a chtěla je trávit trošku aktivněji a hlavním důvodem je samozřejmě to, že potřebuju zhubnout ;) Moje běhy jsou taky dost podobné, chvilku běžím, sem tam jdu a nejvíc mi vadí ty lidi, no. Chodím ráno, hned jak se vzbudím.nalačno, už fakt kolikrát ani nemůžu dospat :D Takže to moc lidí nebývá přes všední dny, takže super :) Blízko mám rybník, tak vždy běžím tam a pak kroužím kolem něho :DD Ale překvapilo mě, jak mě to chytlo. Možná je to jen počáteční nadšení ale běh jsem díky základce nesnášela a byl pro mě sprosté slovo pomalu :D Teď mám jen myšlenky na to, co budu dělat, až přijde škola a já budu ráno místo k rybníku do ní :D :(( Jinak, čas mívám podobný, dnes jsem běžela asi čtyři kiláky za necelých 40minut. I důchodci mě předbíhají :DDD

    OdpovědětVymazat